Týden v přírodě
Týden v přírodě 2008
Rok s rokem se sešel a my jsme si opět užili krásný týden v přírodě. Od 9.2 do 16.2.08 jsme vyrazili s páníkem, jeho kamarády a s Besčou na týden pod týpko. Sice nebyl sníh, ale to nám vůbec nevadilo, i když páníček byl trochu zklamaný. Bylo to bezva, měly jsme s Besčou volnost, pořád nás někdo drbal, házel šišky, chodily na dlouhé procházky, jen za zvěří jsme se nemohly pouštět, ale jinak jak říkám, bylo to super. Potkávali jsme hlavně stáda muflonů a páníček nás držel zkrátka, já ze začátku na vodítku a Besča na volno. A když páníček rozhodl, že si odpočineme, tak Bessy to vzala vážně, ale já byla neustále ve střehu. Říkala mi, že to nemá smysl, že nás stejně páníček dál nepustí, tak ať jsem v klidu a odpočívám, ale to nešlo, tohle bylo daleko vzrušující. Už se moc těšíme až tam vyrazíme opět. Zde je pár fotek http://bessysagi.rajce.idnes.cz/Tyden_v_prirode_08/
Týden na Střele 2007
Od 4.2. - 11.2.2007 jsme s Besinkou a páníčkem a 2 kamarády odjeli pod tee-pee k řece Střele. Byli jsme tam všichni moc spokojení, hlavně já a Bessy. Mohly jsme spát s páníčkem v posteli, neustále si s námi někdo hrál a házel nám tolik oblíbené šišky, klacky či sněhové koule. Počasí jsme měli také pěkný, několik dní dokonce i sníh, jinak takové jaro. Vydávali jsme se do okolí na dlouhé procházky, toulali se po lese a také jsme potkali pana hajného, který v nás poznal chodské psy a vypatával jsem páníčka jaké jsme, moc jsme se mu líbily. Měl prý belgického ovčáka a teď si chtěl pořídit nějakého nového společníka, a začal uvažovat i choďákovi. Viděli jsme spoustu zvěře a bohužel se setkali i s bachyní s malinkatými selátky. Jakmile jsem je ucítila a zhlédla, stáhla jsem ocas a uši mastilo to pryč co to šlo. Páníček musel silně zapískat, aby mě vůbec zastavil a panička mi pak doma řekla, že kdo uteče, ten vyhraje. A Besinka, ta zůstala v klidu stát, koukala a větřila a pak s páníkem odešla za mnou. Lezli jsme také do řeky a pomáhaly nosit dříví, to nám jde velice dobře.
Zkrátka , bylo to tam moc fajn - ráj na zemi. Jediné co mi vadilo bylo to, že občas některý ten človíček se sbalil a odešel od nás a já ho musela hledat a nahánět zpátky, copak nemůže zůstat s námi pohromadě. Páníčkovi se to také nelíbilo, že musel nahánět mě a tak, když někdo odešel, tak nám s Besčou házel vše co mu přišlo pod ruku, aby nás zabavil a unavil a já neměla chuť nahánět. Myslel si, že nás tím unaví, opak byl pravdou. Po hodině házení se unavil sám a musel si jít lehnou , no a my s ním, i když se nám vůbec nechtělo.
Po 3 hodinách s námi vyrazil také na procházku, ale já jsem ho vedla po cestě, po které šel ten kamarád. Páníček tedy čučel, jak ho pěkně vedu, že jsem pěkně stopovala, sice netuším co to je, co jako má na mysli, vím jen, že jsem šla po tom pachu, který mě má dovést ke ztracenému kamarádovi.
Týden utekl jako voda a my jsme zase doma. Tak aspoň pár foteček jak je tam krásně.