Závody dle ZZO
Pátý závod
Dne 18.10.2008 jsme se v mrazivém ránu (sluníčka jsem se dočkaly - bylo nádherně) vydaly s paničkou na nedaleký cvičák, a to do Lán, kde se konal závod "O pohár starosty obce". V naší kategorii se nás sešlo 15 účastníků. Musím říci, že se mi tam moc líbilo a také to bylo znát. Udělal jsem paničce radost, když jsem odběhla na povel volno a pak ještě víc na speciálních cvicích, které jsem splnila na plný počet bodů, a to je co říct, protože na cizím cvičáku udělat v košíku povel volno a pak při schování paničky držet tlamu, o tom se paničce mohlo leda zdát. Získaly jsme celkem 86 bodů z 90, ale bohužel na stupěn vítězů to nestačilo. Ale i tak bylo vidět, že panička má ze mě velikánskou radost, i když jsem ji na některých cvicích opět trošku zklamala, ale to bych nebyla já, abych něco nevymyslela.
Čtvrtý závod
Po dvouapůlměsíčním nicnedělání mě panička 20.září 2008 vzala na závody do Kladna "O pohár primátora města Kladna". Byla pěkná kosa... tedy, panička říkala.Na poslušnosti jsme získaly 56 bodů ze 60b, z čehož měla panička radost. Bohužel na speciálních cvicích jsme pohořely. S povelem volno mám neustále problém a v košíku to bylo o dost horší, od paničky se mi prostě nechtělo a tak jsme přišly o drahocených 10 bodů. Tím jsme klesly na 9. místo z 12. Plus na tom bylo, že jsme si zkusily, zda jsem povely nezapomněla a hlavně, že jsme se tam potkaly s kámošema Andreou, kašpárkem Basíkem (choďák Argo Donaldino) a NO Grimčou. Basíkovi se závod podařil a v ZVV1 se umístili na krásném 1.místě s tím, že měli nejlepší stopu i obranu. Ještě jednou gratulujeme.
Třetí závod
Dne 19.4.2008 jsme vyrazily opět na závody dle ZZO Memoriál Jaroslava Černého v Novém Strašecí, počasí nám nepřálo, pršelo, ale mně to zas až tak nevadilo. Tentokrát jme byly na domácím cvičáku, tam to bylo úplně něco jiného. Byla jsme tam i s Besčou, kterou jsme vzaly na kukačku a věděla co se bude dít, no- po pravdě jsem si myslela, že to bude úplně stejné jako jindy, ale to jsme se spletla. Čekalo mě zase dlouhé čekání, už mě to přestávalo bavit a chtěla jít raději domů a v tom začala štěkat Besča. Paničku polilo horko, protože jsme měly jít za chvilinku na řadu, ale já potřebovala nutně za Besčou zjistit, zda je v pořádku, tak mě panička raději na minutku odvedla k ní do kotce, pak mě vyzvedla a šli jsme hned na plac. "No hurá, už se konečně něco děje".
Měla jsem krásné "volno" a následné přivolání, za kterého jsme od rohodčího získala 10bodů a pochvalu. Za ovladatelnost na vodítku jsme ztratila bodík za to, že při posledním obratu jsem měla trošku šikmo zadek. Za odložení za pochodu jsme také ztratila bodík, protože jsme si pomalu lehala a poslední bodík jsem ztratila u aportu, kdy jsem si pořádně nedosedla, ono se to dost dobře nedá, když jste natěšení, že se bude házet. Takže krásných 57 b, u speciálek jsme ztratily 2 bodíky za štěkání, kdy jsem paničku volala, aby se pro mě vrátila, že tu nechci zůstat. Na konec jsme skončily na krásném 3.místě s 85b.
Šagí musím pochválit, cvičila moc hezky, byla jsme moc spokojená. Škoda, že takhle nevyjde vždy a všude.
Druhý závod
Dne 12.4.2008 jsme vyrazily s paničkou do Tuchlovic na náš druhý závod, ale první v letošním roce dle ZZO na Memoriál Fandy Šaška. Mně se tam tedy moc nelíbilo, ale když mě panička nechala proběhnout po place, tak to zase nebylo nejhorší, vlastně to bylo podobné jako u nás. Jenže pak naši kategorii nechali cvičit na nějaké loučce u pole, kde se předtím venčili jiní čtyřnozí kámoši a mně se tam vůbec nelíbilo. Panička mě musela doslova dotáhnout na výchozí bod a pak jsem se snažila cvičit, abych ji udělala trošku radost, i když výsledek za nic nestál, pořád mě tam něco rozčilovalo. Nakonec to bylo pořádné fiasko, i když nulu jsem neměla žádnou, desítku za sedni-lehni a odložení, celkem 44b + 28b za speciální cviky - ztráta za volání paničky. Skončili jsme na 20.místě z 23 účastníků.
Na obranu Šagí musím říci, že to nebyla z její strany nějaká provokace, ale opravdu to místo jí nevonělo a nemohla se tak plně soustředit, našlapovala tak, jak kdyby se bála, že si do něčeho šlápne nebo dokonce sedne, je to taková princezna. Další problém byla dlouhá čekací doba, což jí zásadně nevyhovuje. Snad příště už to bude lepší, další závod nás čeká na domácím hřišti.
První závod
Dne 15.9.2007 se panička rozhodla, že si půjdeme zkusit zacvičit na jiný cičák. Po 14 denním nicnedělání, kdy panička musela být doma s nemocnou Maryškou a já byla odkázána na minimální procházky, jsme vyrazily rovnou na závody do Kladna a přihlásily jsme se do ZZO (celkem 5 závodníků), jak jinak, když panička ví, že ještě není vše stoprocentí, ale pro to otrkávání a nabití nových zkušeností, proč ne. Chtěly jsme si to hlavně vyzkoušet, a to se celkem povedlo. Bohužel jsem strašný závislák a povel volno mi na cvičení vůbec nic neříká, bohužel jsme tam ztratily spoustu drahocených bodů a to jak v poslušnosti, tak ve speciálkách, kdy jsem měla odběhnout od paničky, a to ještě v košíku, který jsem měla všehovšudy jen 2x a to na cestu autobusem, což se mě vůbec nelíbilo, takže zase veliká ztráta. Chůze u nohy se mi moc nevedla, jak říká panička, při otočkách na místě jsme dělal kašpárka, ale jinak se mnou panička byla spokojená. Zalehnutí za chůze se povedlo na jedničku, byla jsem od pana rozhodčího pochválená, aport tam byla menší ztráta za sednutí,ale jinak za výběh opět pochvala od rozhodčího a odložení jsem také vydržela, i když to byly pěkné nervy, protože jiný cvičící pes měl aportovat míček, který se mi velice líbil a byl hozen blízko nás, takže jsem měla co dělat abych si pro něj nevyběhla a paničku jímala hrůza. Já ale vydržela, i pan rozhodčí si toho všiml - že se mnou šili všichni čerti a byl rád, že jsem tam vydržela - protože si uvědomil, že mohli jít házet o kus dál. Paničce jsem udělal obrovskou radost a byla moc spokojená, že zapomněla na tu chůzi u nohy. Speciální cviky dopadly podle očekávání. Takže na konec jsme získaly 4. místo, ikdyž jsme měly stejný počet bodů s pátým, ale pan rozhodčí dal místo nám. Choďák se mu líbil a i se ptal zda je to on. Já jsem byla moc ráda, že jsem byla zase s paničkou a panička měla radost z mého výkonu, ale hlavně, že trému nechala za vrátky cvičáku a nic mi nezkazila, což já říct úplně nemůžu.